19. 7. 2014

Kniha dvacátá čtvrtá - Noční přízrak

http://nd03.jxs.cz/849/091/454d1a08d2_88321170_o2.png 
http://nd06.jxs.cz/416/091/f55443b104_92584407_o2.jpgNázev: Noční přízrak
Autor: Natalie Peyrichout
Díl: 1
Počet stran: 76
Nakladatelství: Nová Forma (nejspíš)
Následující text by mohl obsahovat menší spoilery.
Susan a její přítel Marcus se přestěhují do domku, který se nachází přímo naproti jinému domu. Domu, který působí strašidelným dojmem a kolem kterého se dějí podivné věci. Susan se o domě snaží zjistit víc a přijít tak záhadě na kloub. To, ale nebyl nejlepší nápad a pátrání se změní v boj o život.

Knížka mladé začínající autorky a blogerky Natalie "Surynky" Peyrichout je sice malá a kratičká, ale přesto moc hezká.
Je napsána takovým čtivým způsobem a myslím, že kdyby některé pasáže byly o něco více rozepsané, skutečně by mi naháněly hrůzu.
To, že je knížka krátká, jí neubírá na kvalitě, i když bych řekla, že kdyby se to celkově více propracovalo a rozepsalo, byla by knížka ještě lepší.
Jediné co mě na knížce rozčilovalo, je něco naprosto nepodstatného. Příšerně široké okraje. Je to nepodstatný, ale mě to trochu rozčilovalo. Stačilo by, kdyby byly užší o pár milimtrů, takhle mi přišlo, že jsou oba dohromady (boční, horní a dolní ani nepočítám) široký stejně, jako text ... :DD Ale to je doopravdy jen detail, který asi řeším jen já :D
Knížku jsm přečetla za chvíli, ani jednou jsem ji nemusela odložit.
Konec mě trochu rozčílil, protože jsem z toho nic nezjistila, ale to byl nejspíš záměr... :DD

Ukázka: U okna se opět v houpacím křesle kymácela postava. Měla jsem pocit, že se stane něco zvláštního a snažila jsem se pořádně zaostřit, abych všechno viděla. Za houpající se postavou se objevil muž s nožem v ruce, který jí přidržel na krku. Druhou rukou ji chytil za vlasy a odtáhl někam pryč. Ve světle lampy se mi zdálo, že je v okně vidět ženský obličej. Dlouho jsem dům sledovala a doufala, že ještě něco uvidím. Když jsem to chtěla vzdát, rozsvítilo se v místnosti v přízemí, muž zřejmě táhl tu ženu za vlasy celou cestu; z prvního patra až do přízemí! Otevřel dveře a ženu vhodil do místnosti za nimi. Opět se krajinou rozléhal křik. Mráz mi přeběhl po zádech a já zase marně lapala po vzduchu. Jako by mi někdo utahoval šátek kolem krku. Snažila jsem se sevření uvolnit, ale krk jsem měla volný.

Pozn. články z tohoto projektu pocházejí z roků 2012 - 2013, původně zde

Žádné komentáře:

Okomentovat