Taková zajímavost: Dočetla jsem to ve středu o ITBéčku (jeden předmět ve škole :D)
Název: Třináct
Autor: Lauren Myracleová
Díl:
4/5 nebo 3/4, protože na netu jsem narazila, že je i 10, ale v kníížce o
ní zas nic neni, takže newim. V každém případě, snad v budoucnu bude i
15 a 16
Anotace: Třetí díl
neobyčejného deníku obyčejné holky Viki Perryová má konečně úžasných
třináct! A v tomto zásadním roce svého života zažije opravdu pozoruhodné
věci mimo jiné okusí první pořádný polibek, nechá si růst vlasy kvůli
dobročinnosti, uvědomí si, jak je důležité mít kamarádky na život a na
smrt, a v okamžiku, kdy si její kluk až podezřele hodně všímá jisté
dívky s kroužkem v nose, všem ukáže, že má zdravé sebevědomí a ví, co
chce. A ani doma u Perryů není nouze o vzrušení, neboť sestra Sandra
končí studia, šestiletý bráška se rozkoukává po "velkém" světě, máma
čeká neplánované miminko a je neustále v jednom kole, zatímco táta se
snaží svými tradičními vtípky vzbudit úsměv na rtech každého člena
Perryovic rodinky.
Ukázka:
Mata s Danou měly svou teorii: Lars byl ten nejlepší kluk na světě.
Když jsme spolu byli sami. Jen když se někde v jeho blízkosti objeví
Holka s kroužkem v nose (pro příště už jen HSKVN), vždycky zapomene, že
se ke mně má chovat pěkně. Strašně nerada to přiznávám, ale je možné, že
na tom něco bude.
A tak jsem si
hned první den nového roku dala závazek, že pomůžu Larsovi nastavit nová
pravidla chování. Nový rok, nová pravidla, nové způsoby. Určitě je to
něco co se dá uskutečnit!
Jak ale
přesně mám ten plán provést, to jsem tedy netušila. Jen jsem věděla, že
se k němu musím dostat dříve, než se na scéně objeví HSKVN, a chovat se
jako moje obvyklé, pohodové, normální já. V uších mám náušnice od něj,
které mu jistě připomenou, jak jsme si to o prázdninách spolu - jen my
dva - úžasně užili, a rozhodně se nenechám znejistět, ani když se někde
poblíž HSKVN náhodou objeví. Vezmu Larse za ruku. Budu se chovat
sebejistě. Když se mi bude chtít se k němu přitulit, tak to udělám a
hotovo. Proč by ne?
Počet stran: 219
Můj názor: Ta knížka je fajn, ale vzbudit ve mně chuť, přečíst si i ty ostatní díly ve mně nevzbudila, přestože jsem je nečetla.
Viki
mi ze začátku byla dost nesympatická, ale to tak v první kapitola,
potom mi už pomalu smypatická být začínala, ale četla jsem knížky i se
sympatičtějšími hlavními hrdinkami.
Knížka
na mě chvílema působila, jakoby to doopravdy psala třináctiletá holka
do svého deníčku, asi by to mělo být plus, že to je takové věrohodné,
ale mě se to neopak nelíbilo. Neptejte se proč, nevim to :D
Pozn. články z tohoto projektu pocházejí z roků 2012 - 2013, původně zde
Napiš první komentář
Okomentovat