4. 7. 2014

[Recenze] Andrew Fukuda: Hon | Hon #1

Název: Hon
Originální název: The Hunt
Série: Hon
Díl: 1
Autor: Andrew Fukuda
Počet stran: 304
Nakladatelství: Fragment [duben 2014]
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s1600/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Svět ovládají upíři, nazývající se lidmi a lidé, jaké známe my, jsou pro ně glupany, těmi nejchutnějšími a také nejvzácnějšími zvířaty ze všech.

Jednou za čas je pořádán Hon, do kterého jsou vylosováni lidé, kteří se poté pouštějí do honu na glupany, kdo jich sní nejvíce, vyhrává.
Gen je jedním z vylosovaných šťastlivců, a ač všichni by na jeho místo chtěli, on sám z něho není nadšený. Má totiž problém – on sám je glupan.

Podaří se mu nějak přetrpět Hon bez ztráty vlastního života? Podaří se mu i nadále skrývat to, kým vlastně je?
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s1600/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Lidé, rozumějte tedy upíři, jsou vcelku typičtí upíři, tak jak je známe nebo jsme minimálně dříve znali – sluneční svit je zabije, rychlí, silní, krvelační. Ale také je tu pár novinek, jako, že je pro ně nebezpečné plavání ve větších hloubkách, místo smíchu se škrábou na zápěstí, místo sexu nebo čeho si strkají loket do loketní jamky a další. 

Glupani jsou pak lidé, úplně jako my. Pro lidi jsou prachobyčejným zvěrstvem na úrovni dobytka, ale především neobyčejnou lahůdkou, kvůli tomu jich také zbývá už jen posledních pár a ty mají zemřít právě při Honu.

http://24.media.tumblr.com/2e5e36240aec3c8a766e392741fe333c/tumblr_n6r8cul2Yn1r8lutfo1_500.gifMyslím, že Hon svým námětem čtenáře zaujme na první pohled, tedy minimálně dle mého je to jedna z nejoriginálnějších knih s upíří tématikou, za což autorovi skládám poklonu. Spousta lidí knihu srovnává s Hunger Games a přestože na první pohled to vypadá vcelku podobně, nakonec jsem zjistila, že ač se tam najdou nějaké společné prvky, obě knihy jsou neuvěřitelně rozdílné. 

Samotný děj pak nabízí čtenáři, jak chvíle, kdy budete šílet napětím, tak i chvíle, kdy budete toužit vědět víc, než víte a ani romantika nechybí. Některé dějové prvky jsem předvídala, ale i přesto mě kniha dokázala nejednou překvapit.

Nenávidím tu knihu. Nenávidím, když mě kniha chytne tak, že uplyne jen chvíle a já vůbec netuším, jak jsem se sakra dostala až na konec, když jsem přečetla jen pár stran. Již první stránky téhle knihy mě absolutně uchvátily a já jen doufala, že to tak bude nadále. Bylo. Čtivost téhle knihy byla prostě na velmi vysoké úrovni.
Autor dokázal psát čtivě, svižně a všechny noci i dny byly prostě nabité vším možným, až jsem ani nechápala, že se to všechno mohlo vlézt do tak málo času, měla jsem dojem, že těch nocí a dnů, muselo uplynout více, ale názvy kapitol mě informovali o tom, že se pletu.

Na druhou stranu nemohu popřít, že v těch nejnapínavějších chvílích jsem nejednou měla pocit, že tam je spousta až zbytečných popisů, možná to byl záměr, abych byla ještě napjatější a pokud ano, pak se to povedlo, ovšem také jsem měla hroznou chuť přeskakovat věty bez čtení a jen se přesunout k tomu ději. Nepřeskakovala jsem, ale četla jsem tyhle texty poměrně nepozorně, jen abych se co nejdříve dostala k výsledku aktuálního dění v příběhu.

Hlavní hrdina, glupan Gen, je hrozně sympatický a příjemný a vyprávění z jeho pohledu mi rozhodně nebylo proti srsti. Kromě toho je také velice inteligentní, ač se to snaží skrývat, a dle všeho i pohledný. Ani Záři nemůžeme upřít sympatičnost, příjemnost, inteligenci a krásu. Když o tom teď tak uvažuji, nemohu si vzpomenout na žádný zápor postav, ale i přesto nějak obě postavy působily vcelku skutečně a nijak se mi neprotivily. Samozřejmě se v knize vyskytují i další postavy, a že jich není málo – ostatní účastníci Honu, glupani, chovaní k Honu, ředitel výzkumného střediska ohledně glupanů a další. To bychom tu byli na dlouho.

Pár věcí mi vrtá hlavou, v prvé řadě: jak to, že lidé považovali glupany za zvířata bez inteligence a myšlení, za tak primitivní tvory? Nebo jak se vlastně lidé rozmnožují? Co mě v knize dále celkem překvapilo, bylo to, že lidé dle všeho nemají jména, což si upřímně nedovedu představit, vzhledem k tomu, že o žádném trvalém označení také nepadla ani zmínka. Dále by mě zajímalo, jak vůbec lidský svět fungoval – to jako existuje jen jedno město + nějaké budovy mimo něj nebo jak? Tohle v knize snad nikde nebylo vysvětleno a mě to vcelku vrtá hlavou. A nemůžu si odpustit poznámku o koních, aneb měla jsem pocit, že je tam částečně museli zkřížit s psy, vzhledem k tomu, že dokázali někoho stopovat, ale to jest jen nepodstatná poznámka. Musí se prostě nechat, že minimálně některé z těch věcí mohly být v knize nějak povysvětlené, takhle to na mě jednoduše působí, že to autor úplně nepromyslel až do detailů.

Na to, že po přečtení pár hodnocení jsem se trochu bála, že kniha nebude nic moc, byla jsem velice mile překvapena. Hon je prostě dílem, které mě neskutečně nadchlo a už se opravdu nemohu dočkat, až se mi do rukou dostane další díl, snad to bude co nejdříve. Za sebe knihu hodnotím velmi kladně a čtyři hvězdičky jsou zaslouženě její.
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s1600/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
http://nd06.jxs.cz/295/965/24c1321dd8_94185859_o2.gif 

Zdroj obálky: http://www.fragment.cz/nabidka/knihy-pro-deti-a-mladez/fantasy-sci-fi-horory-dystopie/andrew-fukuda/andrew-fukuda-hon-s496118901
Zdroj prvního obrázku: http://horrorgorewhore.tumblr.com/post/88021520937
Zdroj druhého obrázku: http://worldofdarkness-eyecandy.tumblr.com/post/88036156746/kiss-thy-lips-and-you-will-see-what-thou-create

1 komentář: