17. 9. 2014

[Recenze] Stephen Chbosky: Ten, kdo stojí v koutě

16052075Název: Ten, kdo stojí v koutě
Originální název: The Perks of Being a Wallflower
Autor: Stephen Chbosky
Počet stran: 216
Nakladatelství: Brio  [září 2012]
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s320/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Oficiální anotace: Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít.

Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý.

Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše - máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně.

V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze.
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s640/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Zprvu mi Charlie přišel poněkud dětinský a ubrečený, avšak líbilo se mi a přišlo mi rozkošné, jak se díval na svět takovýma nezkaženýma dětskýma očima, tak, jak to lidé v jeho věku už moc často nedělají. Charlie totiž o věcech a lidech kolem přemýšlel a to více, než je zvykem. Avšak i tak jsem se po těch prvních pár stránkách bála, že se mi knížka nebude líbit tak moc, jak jsem očekávala. A hned na začátku vám řeknu, že jsem se obávala zbytečně, protože se mi líbila snad ještě víc.

„A co tvoje oblíbená kniha?"
„Na prahu ráje od F. Scotta Fitzgeralda."
"Proč?"
„Protože tu jsem četl naposledy.“

keep calm | via FacebookUběhlo několik stran a já si zničehonic uvědomila, že už mi Charlie nepřijde ani dětinský, ani ubrečený a že jeho pohled na svět neskutečně žeru a hlavně, kolik emocí ve mně čtení vyvolává. Charlie je tak pozitivní, chytrý a zkrátka kouzelný, je úžasné kolik má myšlenek a jak moc myslí na lidi kolem sebe, jak moc ho zajímají. Ale rozhodně není dokonalý a vlastně pozoruje ostatní a dbá na jejich štěstí snad i  víc než by měl. Také je možná trochu podivínský a někomu zkrátka může připadat trochu divnej, ale myslím, že on sám si to uvědomuje. Rozhodně není člověkem, jakého potkáte na každém rohu. On je totiž nepopiratelně výjimečný.

„Cítím se nekonečně.“

A nejen hlavní hrdina je skvělou postavou, všechny postavy v knize jsou tak neskutečně barevné a reálné, že zkrátka nejde je nezbožňovat.

Na tomhle typu knih mám ráda to, že zkrátka nedokážete předvídat děj a ani se o to moc nesnažíte, prostě se jen necháváte unášet proudem událostí a jste spokojení. Protože stejně jako nedokážete předvídat, co stane ve vašem životě zítra nebo za týdne, s kým se budete bavit a s kým se pohádáte a co kde budete dělat, tak nedokážete hádat, co se bude tít v životě Charlieho. Pozorujete totiž skutečně neobyčejně obyčejný život neobyčejně obyčejného teenagera na střední škole. A přesto je ta kniha skvělá. A v tom tkví to kouzlo.

„A nebe bylo nesmírné a širé a průzračně tiché a já jsem si připadal maličký.“

Ze všech dopisů, které Charlie píše neznámému adresátovi, Charlie doslova dýchá. V každém slovu, v každém písmenku se odráží on sám a to je podle mě ten vrchol schopností psát. Psát tak, jako by to bylo skutečné, jako by hlavní hrdina skutečně existoval a všechno tohle vyprávěl. Jednou věcí totiž je vymyslet skvělý charakter, druhou ale je dokázat psát tak, aby čtenář věřil, že to vše je z pohledu onoho hrdiny. (Něco jiného pak samozřejmě je, pokud je příběh psán z třetí osoby, že.) A přesně tohle Stephen Chbosky zvládnul na výbornou, ba snad i lépe.

Tumblr

Celá kniha má ještě jeden kladný bod, to co Charlie píše, nás nutí se zamýšlet nad jeho slovy a činy a ukazuje nám věci, kterých si sami moc nevšímáme a přitom bychom měli.

„I když není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si můžeme vybrat, kam směřujeme.“

Nevím co říct víc, než jen, že jsem si tohle dílo skutečně zamilovala a Charlie mi přirostl k srdci tak moc, jak jen to je možné, více než kterákoliv jiná knižní postava. Zkrátka ho miluju i se všemi jeho klady i zápory, s celou jeho minulostí, současností i budoucností, ale nemiluji ho tak, jako jiné knižní hrdiny, ne, jeho miluju docela jinak. Takovým denyskoidním a nekonečným způsobem řekla bych (a kdo četl, určitě pochopí, na co narážím). Už teď se těším, až si tuhle knihu znovu přečtu, což prostě nepochybně udělám, a budu se do ní znovu a znovu zamilovávat. Vážně je nutné, abych po tom všem, ještě říkala, kolik hvězd ode mě tahle kniha získává?

4 komentáře:

  1. Viděla jsem film a ten se mi líbil, takže uvažuji i nad knížkou a tvoje recenze mě hezky navnadila na její přečtení :)

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělá recenze! :) Úplně s tebou souhlasím, knížku jsem si také moc zamilovala a Charlie mi přirostl k srdci. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Vypadá to hodně zajímavě. Chci se podívat na film, jen nevím jestli si prvně přečíst knihu. ach jo, ale i tak - krásná recenze, jde vidět, že tě kniha nadchla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Film jsem sice ještě stále neviděla (a přitom ho mám, už jak dlouho stažený!), ale rozhodně ti doporučuji první přečíst knihu. Protože pokud se první podíváš na film, částečně se připravíš o to překvapení ze všeho co se dozvíš a tak a u knihy, jako je tato, kde každodenní události jen těžko předvídáš, mi to přijde škoda :)

      Vymazat