19. 3. 2016

[Recenze] Miroslava Varáčková: Adaptace

Název: Adaptace
Autor: Miroslava Varáčková
Překlad: Jan Hanzlík
Počet stran: 264
Nakladatelství: Slovart [leden 2016]
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s320/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Oficiální anotace: Zoya měla všechno – domov, přátele, rodinu… A pak lidstvo zdecimovaly války. Teď nemá nic. Přišla i o svůj domov. Ale přizpůsobila se. Vpřed ji pohání jen naděje, že ji vzácná mapa dovede do posledního útočiště na Zemi. Lidé zkoušení válkou a nemocemi se také přizpůsobili novému světu a bojují o každou minutu života. Osamělá dívka putující neznámou krajinou je pro ně snadnou kořistí. Když Zoje pomůže neznámý Simon, poruší tím křehkou rovnováhu poválečného společenství a musí za to zaplatit životem. A tak se Zoye vydává na cestu zničenou krajinou s nadějí, že ji mapa po jejím mrtvém kamarádovi skutečně dovede před brány města, kde ještě vládne lidskost. Tedy měla by…

Dystopická verze budoucnosti v nejnovějším románu Miroslavy Varáčkové Adaptace má až nebezpečně blízko k realitě, která může zabušit na dveře už zítra.
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s640/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Budoucnost. Epidemie. Války. Vyhubení většiny lidské populace. Osamocená mladá dívka. A mapa, která znamená poslední naději.

Hlavní hrdinka našeho příběhu přišla o všechny a o všechno. Zbyl jí jen batoh s těmi nejnutnějšími věcmi, o který ale brzo taky přijde, a mapa, kterou jí dal její přítel, před tím, než zemřel. Mapa, která by ji měla dovést do posledního města, které nebylo zničeno. A tak se vydává na cestu.

Ačkoliv si to nepřiznává, už se zdá, že to nezvládne, když ji zachrání Simon. Nejdřív to vypadá, že spolu vydrží jen, než se dá zase dokupy, ale nastalá situace způsobí, že je nucena se Simonem uzavřít partnerství a vzít ho i s jeho mladší sestrou s sebou.

Ze všeho, co se mi přihodilo, nejhůř vnímám osamělost. Jsem jí nasáklá až do morku kostí. Chybí mi lidské teplo, chybějí mi rozhovory, dotyky, pohledy, chybějí mi lidé. Někdy ani nevím, jestli má tohle všechno smysl.

Moje první myšlenky po tom, co jsem se pustila do čtení, byly něco jako „Wow wow wow, to vážně napsala Slovenka? Jestli to takový bude až do konce, tak smekám!“. Autorka naprosto dokonale vykreslila atmosféru zdevastovaného světa, konkrétních situací i psychiky hlavní hrdinky. A to všechno bez nutnosti nějakých zdlouhavých nezáživných popisů, protože tohle všechno na vás útočí z každého slova a každé slovo ve vás vyvolává touhu přečíst i to za ním. Už v tu chvíli jsem si říkala, že jestli to takhle bude po celou knihu, tak se autorka hravě vyrovná jiným, ve světě populárním dystopiím.

Jo, kdyby. Nedlouho poté, co hlavní hrdinka potká Simona, to nějak poklesne o úroveň níž. Najednou to není takový, člověk nehltá každý slovo a jen tiše neobdivuje autorčiny vypravěčské schopnosti. Jasně, pořád je to dost super, čte se to jako po másle, ale není to to, co na začátku.

Ono to ale ani na začátku nebylo čistě o tom, jak dobře to bylo napsané, ale přirozeně i o samotném ději. A ten se nese i po zbytek knihy v podobně napínavém duchu. Nebezpečí je na denním pořádku, ale na své si přijdou i za všech okolností romantické duše.

Každou chvíli procitám z lehké dřímoty. Znovu cítím kouř, žár, vidím zářící plameny. Do toho epidemie. Ta je v mých snech stále. Nosím ji tam jako nechtěné zavazadlo a bojím se, že vyrážku, co zabíjí, z mysli nevyženu.

Příběh není jeden z těch, kdy do poslední chvíle dutáte a nemáte ani tušení, co by se mohlo semlít dál, ale není to ani žádný z těch úplně typicky průhledných. Mám pocit, že na většinu věcí jsem zkrátka začala přicházet jen chvíli před tím, než se staly, což mě připravilo o to největší překvapení, ale překvapená jsem byla stále. Někdy víc, někdy míň.

Za zásadní problém celé téhle knihy považuji určité nejasnosti až nesmysly. Mám pocit, že nejednou si postavy protiřečily. A vůbec mi neseděl věk protagonistky, dle toho, co zmínila, stihla ještě před epidemií odmaturovat a nastoupit na výšku, poté tu byla epidemie, války, následně pár měsíců, po kterých už ji známe, z toho všeho jsem usuzovala, že jí bude nejmíň dvacet, spíš ještě něco navíc a víte co? Ona si najednou padesát stran před koncem slaví devatenáctý narozeniny. Počítala jsem to, a pokud jsem se nespletla, kdyby to bylo jako u nás, maturovat mohla nejdřív v osmnácti, tudíž vážně nevím, kdy asi tak mohla stihnout všechno ostatní. Jako jasně, uvědomuju si, že tam mohl být trochu jinak vzdělávací systém a tak, ale dle toho, co jsem postřehla, si nemyslím, že to bylo tím. Vím, že technicky vzato je to jen nepodstatná drobnost, protože na jejím věku vesměs nezáleží, ale mám pocit, že právě i tyhle drobnosti tvoří příběh.

Největším kamenem úrazu byl ale především vztah mezi hlavními hrdiny. Samozřejmě, tu lásku tam asi každý čichá už od začátku, problémem je, jakou cestou k ní dospěli. Ona to totiž prakticky žádná cesta nebyla, spíš obrovskej skok, jako ze Slunce na Neptuna. Jednu stranu se ti dva nemůžou ani vystát a na další ho má plnou hlavu, bez toho, aby se třeba vůbec pořádně poznali. Vztah mezi nimi měl být složitý, jenže to spíš než složitý bylo úplně padlý na hlavu. Ale fajn, když nad tím nebudete moc dumat a budete prostě jen číst, tak si vaše romantická část přijde na své.

Pokud vás zajímají samotné postavy, tak vám nevím. Nebyly špatné, to vůbec ne. Každý byl jiný a svůj, ale zároveň mi tam chybělo něco, co by jim dávalo tu reálnost. Především u těch dvou hlavních to prostě někdy působilo, že autorka sama neví, jací teda mají být. Občas jsem měla i ten výše zmiňovaný pocit, že si tak nějak protiřečí.

Spolu s epidemií se mezi námi roznesla i nákaza nedůvěry a ustavičného strachu. Pochybuju, že někdo z přeživších dokáže spát beze strachu, beze strachu se pohybovat, beze strachu jíst anebo dělat cokoliv jiného. A právě ta nejistota, ten duševní mor je horší než choroba nebo ničivá válka. Epidemie pominula. Války utichly. Ale strach zůstal. A zůstane v nás hluboko zakořeněný už asi navždy.

Celkově mám z knihy dobrý dojem. Nepopiratelně za to dost možná z velké části může i to, jak skvěle autorka zapůsobila na začátku, že mám větší tendenci promíjet jí ty ne tak povedené části. Tak jak tak, líbilo se mi to, fakt, že jo. Je pravda, že kdyby autorka udržela styl, jakým začala, kdyby upozadila a lépe propracovala vztahy postav a postavy samotné, mohla to být ještě větší pecka, ale i tohle se vážně povedlo. Kniha to navíc není dlouhá a rychle ubíhá. Většinou moc neholduju nějakým porovnáváním, ale v tomhle případě udělám výjimku. Myslím, že Miroslava Varáčková se tímhle dílem hravě vyrovnala i jiným, ve světě populárním dystopiím. Na mém pomyslném žebříčku rozhodně překonala třebas sérii Matched (dobře, to skoro všechno, co jsem kdy přečetla) anebo Divergence. Čtyři hvězdy pro ni!
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s640/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
 Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart.

9 komentářů:

  1. Adaptace mě velmi zaujala. Doufám, že se k ní dostanu co nejdřív a ne za xx let.. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad jo, fakt stojí za to! Ale rozumím, že knih, co za to stojí, je fakt hodně... :D

      Vymazat
  2. Dystopie od autorky ze Slovenska. To si snad musím přečíst. Je škoda, že se českým (nebo skoro českým) autorům nevěnuje tolik pozornosti. Ani já to nedělám, ale zkrátka mě ničím tyto knihy nezaujmou. Ať už námětem či obálkou, ale tohle vypadá slibně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to škoda, no. Ale tohle tedy můžu jedině doporučit, vážně se to povedlo :)

      Vymazat
  3. Děkuji za velmi pěknou a přínosnou recenzi. Adaptace mě ze začátku zaujala díky tomu, že autorka je Slovenka, a byla jsem zvědavá, co z toho bude a s každou další přečtenou recenzí se více a více utvrzuji v tom, že kniha bude stát za přečtení :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemáš vůbec zač! :) Rozhodně za to přečtení stojí :)

      Vymazat
  4. Moc hezká recenze. Knihu si určitě ráda přečtu, už jsem si ji přidala do seznamu na Databázi knih :D Díky za super tip !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemáš vůbec zač, vždycky hrozně ráda slyším, že si někdo díky mně zařadil nějakou knihu na wishlist! ^^

      Vymazat
  5. Cteni to bylo opravdu vyborne a moc se mi to libilo. Je to jedna z tech vyjimek, co prectu knihy od cz sk autoru a jsem spokojena. I kdyz nejake veci mi nesedely... :-)

    OdpovědětVymazat