Na to, že lidi moc potřebu škatulkovat nemám, u hudby si takové krabičky v hlavě tvořím. Někdy se mi interpreti opakují v různých škatulkách a jednotlivé skupinky spadají ještě pod větší skupiny a tak podobně, až mám zkrátka a dobře interprety, kteří jsou pro mě neodmyslitelně spjatí s jinými. Takový vztah pojí právě i zmiňované Walk the Moon a Magic Man. Je pravda, že mi k nim dále patří ještě několik dalších, ale ty si schovám zase pro další článek.
Jak už jsem naznačila, hudba obou skupin je pozitivní, energetická a
také chytlavá, což je něco, co musí mít rád snad každý, ne? Jejich texty si úplně nepamatuju a ne u každé písničky úplně pochytávám, co že v ní vlastně zpívají (a hlavně se na to ne úplně vždycky soustředím), ale když mi hrají v uších, mám tendenci kráčet si rádoby do rytmu (rádoby, protože reálně do rytmu ani nezatleskám, tož k mému hudebnímu hluchu) a nejednou mě navštíví pocit, jako by celý svět patřil jen a jen mně, to obzvlášť, svítí-li to zmiňované slunce, které vždy tak krásně dotváří atmosféru.
Přiznávám, že k Walk the Moon mám o něco blíže než k Magic Man. Kdykoliv o nich slyším, okamžitě se mi vybaví jejich Anna Sun a Shut Up and Dance With Me, což jsou pro mě jedny z jejich nejoblíbenější písniček. Možná právě ta Anna Sun zařídila, jak slunečně na mě jejich hudba působí, neboť pokud se nepletu, právě tahle písnička byla ta první, kterou jsem od nich kdy slyšela.
I Magic Man jsou ovšem skvělá skupina, ostatně jinak bych o nich ani nepsala. Sice mi po přečtení jejich jména v seznamu interpretů úplně nesecvakne samotná melodie a text některé z jejich prací, ale na písničku jménem Texas a jejich energičnost si vzpomenu coby dup.
Napiš první komentář
Okomentovat