11. 7. 2017

(Ne)malé radosti #3 | Květen, červen


Radost osmnáctá - Tím všechno začíná
Na re-reading Tím všechno začíná jsem se těšila už pěkně dlouho, protože tu knihu prostě miluju. A v květnu se mi konečně (po víc jak dvou letech) naskytla ta pravá chvíle.

Přiznám se, že jsem měla trochu strach, že už z knihy nebudu tak nadšená, jako když jsem ji četla poprvé, že si ji zkazím, ale k mému překvapení se to nestalo - ba naopak, mám pocit, že jsem tu knihu tentokrát milovala snad i o něco víc. Uvědomila jsem si, že si kromě toho hlavního moc nepamatuju a tak na mě v knize čekala hromada malých překvapní, kvůli kterým jsem se prostě musela usmívat (třeba Cassidy, která přišla na debatu v nebelvírském ♥).

Radost devatenáctá - Svět knihy
Na Svět knihy jsem se letos těšila fakt hodně hodně moc. Těšila jsem se na všechny ty knihy a lidi, těšila jsem se na sraz CooBoo a těšila jsem se na rande s mou nejdražší. A všechno to dopadlo fakt skvěle. Nicméně o téhle akci jsem se už jednou rozepsala a nechci se zbytečně opakovat, takže více si o mém Světu knihy můžete přečíst v samostatném článku.


Radost dvacátá - Nová moderní popelka
Mám slabost pro hloupoučké a vtipné teen filmy a příběhy o moderních popelkách patří mezi mé nejmilejší. Když jsem teď tedy zjistila, že nedávno vyšla nová, byla jsem štěstím bez sebe. Není sice lepší než ty první tři, nicméně je taky dobrá a hlavně neskutečně vtipná. Zprvu to sice působí, jako nepovedená parodie a je to tak trochu vykrádačka jiných filmů pro teenagery, ale není to špatný a pokud máte podobné blbůstky taky rádi, určitě to stojí za zhlédnutí.

Radost dvacátá první - Knihotaška
Jako nejeden knihomol i já už vážně dlouho pokukovala po knihotašce a pořád se odhodlávala ke koupi. Bohužel - pokaždé mě nakonec něco odradilo. A pak se mi naskytla příležitost a já svou milou knihotašku od Martinusu dostala spolu se dvěma dalšími, které putují do soutěže! Plátěnky miluju, o tom jsem se zmiňovala už tak stokrát, a tahle je prostě taky neskutečně boží.

Radost dvacátá druhá - Francouzština
Nejspíš jsem se o tom ještě moc nezmiňovala, nicméně v prváku na gymplu mi přibyla francouzština, která vždycky patřila mezi jazyky, které se mi líbily a hrozně ráda bych se je naučila. Inu - ukázalo se, že to není tak super, jak jsem myslela. Já s tím jazykem tak nějak zoufale bojuju. Výslovnosti nerozumím (ono když máte slovo o dvaceti písmenech a  z toho přečtete dvě, tak kdo tomu má, sakra, rozumět?), jazyk mi to láme, o francouzské "r" se už ani nepokouším a obecně jsem z toho taková zoufalá. K tomu naše učitelka není zrovna učitelka roku, tak si to asi umíte představit. Nicméně já se snažím, fakt, tenhle rok jsem rozhodně začala. A ono to i k něčemu bylo - představte si, že se mi povedlo napsat pololetku nejlíp ze třídy! A já se bála, jak to zase určitě dopadlo hrozně špatně, obzvlášť, když jsem slyšela, jak ani lidi, co běžně mají jedničku, ji tentokrát nemají... :D No a pozor, tím to nekončí - tahle nejlepší práce mi totiž vysloužila jedničku na vysvědčení. Netuším jak je to možné, ale stalo se to! Hola hey!

Radost dvacátá třetí - 5. narozeniny blogu
Ano, ano! Už jsem to na blogu a sociálních sítích sice zmínila několikrát, nicméně to řeknu znovu - můj blog, tenhle blog, začátkem června oslavil své páté narozeniny a já jsem z toho pořád hrozně hotová. Pět let! No chápete to? Já ne.

Radost dvacátá čtvrtá - Blogerská merenda
Albatros pořádal už druhou blogerskou merendu a díky spolupráci s CooBoo jsem se na seznamu hostů objevila i já. Moc jsem se na akci těšila, ačkoliv jsem věděla, že nebudu moct zůstat moc dlouho, poněvadž mě další den čekala čtvrtletka z matiky a srovnávačka z češtiny.

Trochu jsem se bála, že to nenajdu, ale nakonec jsme to s Rachel, se kterou jsme se sešly o něco dřív, zvládly. Kromě toho jsem se také zase viděla s Kamčou a Marky, což mi udělalo hroznou radost (a hlavně tím Kamča přišla o možnost nadále komentovat mojí asociálnost na CooBoo srazu, ha!).

Domů jsem si mimochodem odnesla ono zbrusunové vydání Bajek barda Beedleho a Fantastických zvířat, zlatonku, záložku a čokoládový bonbon (který mi v tašce roztál a zašpinil mi ji i s knihami - naštěstí nic, co by se nedalo otřít :D).

Radost dvacátá pátá - Moment a Veggie Parade
Veggie Parade je pochod za veganství a práva zvířat. Já se ho chtěla zúčastnit už loni, nicméně okolnosti tomu moc nepřály a tak jsem se na něj poprvé podívala až letos.

Ještě než jsme se se Soničkou vydaly na Václavák, kde průvod startoval, skočily jsme si na oběd do Momentu - naprosto skvělého bistra, kam jsem se toužila podívat už tak dva roky. Daly jsme si lívance, o kterých mi Sonča už vyprávěla, a byly vážně super. Nechyběla jim ani šlehačka! Šlehačka! Úžasná veganská šlehačka. Vážně - já si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem měla šlehačku, to budou snad už taky dva roky. Každopádně - pokud někdy půjdete kolem, určitě se tam zastavte, opravdu to stojí za to. Já tam brzy musím znovu, protože moje srdce touží ochutnat i jejich vafle.

Samotný Veggie Parade byl také hrozně super. Ani trasa se ve výsledku nezdála nijak dlouhá, počasí vyšlo skvěle, poněvadž nebylo zas takové vedro, slunce tolik nepálilo a já se spálila jen trochu (protože jsem si, já debil, zapomněla koupit opalovák). Jo a taky mám konečně svou vysněnou "Za ruku se můžu držet s kým chci" placku od Amnesty!

Radost dvacátá šestá - Stream
O streamování na instagramu jsme se se Sončou bavily už dlouho, nicméně teprve nedávno jsme zjistily, že ona žila v domění, že to nemyslím vážně a já zas, že to vážně nemyslí ona. A tak jsme tedy posbíraly odvahu a pustily se do toho.

Vtipné bylo, že chvíli po tom, co jsme oznámily, že večer dáme stream, oznámila tu samou věc ještě jedna booktoberka a během streamu jsme se dozvěděly, že se ty streamy konají současně dokonce čtyři. A i přesto se našli lidé, kteří nás sledovali! My se hrozně bály, že nikdo nepřijde a ono hele - nakonec se tam těch lidí vystřídalo 15 a celou dobu si bylo s kým povídat.

Povím vám, že mě to fakt hrozně bavilo a myslím, že Sonču taky a rozhodně to někdy zopakujeme. Kromě toho to také znovu nakoplo mé odhodlání stát se youtuberem a jsem rozhodnutá, že se do toho v létě konečně vážně pustím. Tak uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Radost dvacátá sedmá - Prázdniny!
Čím jiným bych to mohla ukončit než tak dlouho očekávaným koncem školy? Vážně, tenhle rok jsem ty poslední měsíce měla pocit, že se asi zblázním, jestli už to konečně všechno neskončí. Je tedy pravda, že nejvíc jsem se uklidnila ve chvíli, kdy se uzavřely všechny známky a já věděla, že už po mně nikdo nebude nic moc chtít, ale stejně. Prázdniny, lidi!

4 komentáře:

  1. Jee, já jsem v radostech, to mám radost :D Byy jsme asociální spolu ;) Jinak francouzštinu nevzdávej, fakt je krásná, i když tomu lidi neradi věří... Ale aby tenhle komentář nebyl tak pozitivní: já Tím všechno začíná ještě pořád nečetla :/ Protože moc knih. Určitě víš, na kterém Světě knihy jsi mě o donutila koupit, ale už čeká v knihovničce zatraceně dlouho... A streamování mě taky baví! Minule jsem vás prošvihla, tak musíte streamovat častěji a třeba se někdy trefím :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona krásně zní, ale uf... neumím si představit, že bych někdy byla schopná se tím domluvit :D

      O Tím všechno začíná jsme se už bavily, ale stejně to zopakuju - přečti si to už, sakra! :D

      Vymazat
  2. To je opravdu úžasný, neskutečně pozitivní článek!
    Svět knihy jsem si také užila a nyní si užívám prázdniny :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ♥
      Jinak to se SK i prázdninami máme podobně, tak přeji, ať to tak i vydrží :)

      Vymazat