Název: Počertěná - Tátův andílek
Auotr: Shani Petroffová
Díl: 1
Počet stran: 255
Nakladatelství: CooBoo
Následující text by mohl obsahovat menší spoilery.
Když jí máma říkala, že její otec je ďábel, nikdy ji nenapadlo, že to myslí doslova.
V den jejích třináctých narozenin se, ale její otec objevuje a ukazuje se, že to její matka doslovně myslela.
Lů, jak si nechává říkat, se chce stát součástí Angelina života. Nabízí jí všechno po čem Angel touží.
Jenže Angel nechce mít s ďáblem nic společného. Proto chce aby její táta s ďábelským biznisem přestal.
Znamená to tedy, že přichází o jedinou šanci být populární a nebo přeci jen dá svému tátovi šanci, jako ďáblovi?
Od
tý knížky jsem nic moc neočekávala a upřímě, po přečtení první
kapitoly, jsem si říkala, jakože WTF, co jsem si to koupila za kravinu.
Jak jsem, ale četla dál knížka se mi začínala líbit, nebudu popírat, že
nejednou jsem se do ni pořádně začetla.
Ovšem myslím, že tahle knížka je vážně vhodnější spíš pro mladší holky.
Celkově byla knížka fajn, ale konec mě nehorázně zklamal. Tam se mi celá knížka trochu zprotivila.
Co
se dalších dílů týče - neříkám, že je nechci, ale ani po nich nijak
nutně netoužím a jsou knížky, které chci opravdu mnohem víc. Ale pokud
se mi naskytne další díl, určitě jím nepohrdnu.
Ukázka:
"Ne, ne, ne, ne, ne," drmolila matka. Pak popadla vstupenky, vyrazila s
nimi k drtiči odpadků a nacpala je do něj tak hluboko, jak jen to šlo.
Slyšela
jsem, jak mechanismus zaskřípěl, a viděla jsem, jak se papír rve na
kousky. Načež jsem spatřila, jak vstupenky vylétly ze dřezu ven a
přistály na kuchyňské lince. Naprosto nedotčené.
Co. To. Má.
K. Čertu. Znamenat? Takové věci se ve skutečném životě nestávají.
Napadlo mě, že moje fantazie dostala křídla, rozlétla se nejspíš kamsi
do vesmíru a naprosto se vymkla kontrole.
"Už dost!" křičela matka. Sáhla do kredence pro miniaturní pochodeň, kterou používala k čištění krystalů. "Ustup," přikázala mi.
Vzápětí se ozvalo hlasité vvvššššš, když lístky vzplály plamenem.
Pozn. články z tohoto projektu pocházejí z roků 2012 - 2013, původně zde
Napiš první komentář
Okomentovat