Social Media

[Recenze] A. G. Howard: Šepotání | Šepotání #1

Název: Šepotání
Série: Šepotání
Díl: 1
Autor: A. G. Howard
Překlad: Magdaléna Stárková
Počet stran: 416
Nakladatelství: CooBoo [duben 2015]
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s320/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Oficiální anotace: Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který už její matku připravil o rozum. Pocházejí totiž z rodiny Aleny Liddellové, lépe známé coby Alenky z Říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět.

Když se matčin stav zhorší, nemůže Alyssa už svoje dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fascinujících pohádkách, které zná z dětství, je pravdy víc, než by se mohlo zdát. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponuřejší, než jak ji zná z knížek, a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamarádka a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morfeus a provází při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit?

Připravte se na příběh ze skutečné Říše divů!
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s640/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Napadlo vás někdy, jak žila Alenka poté, co se vrátila z Říše divů? A. G. Howard se nad tím zamyslela a o své nápady se rozhodla podělit formou knihy, která vypráví o návratu jednoho z jejích potomků do kouzelné Říše divů. Ženy z Alenčiny rodové linie jsou totiž proklety za problémy, které Alenka v Říši divů napáchala. Slyší mluvit hmyz a květiny, kvůli čemuž je Allysina matka zavřená do psychiatrické léčebny, její babička vyskočila z okna, protože tvrdila, že umí lítat, ale neuměla a tak. Allyssa ale nevěří, že by cokoliv z toho mohla být pravda a domnívá se, že její matka je prostě šílená. Stejně jako ona. A to je to, čeho se bojí – že nakonec její stav bude tak zlý, jako její. Jenže potom se začnou dít divné věci, její matku chtějí poslat na elektrošoky a jedinou její šancí je uvěřit v Říši divů, najít králičí noru a vypravit se napravit Alenčiny chyby a tím zachránit svou matku, sebe i své potomstvo před příšerným prokletím. Nedopatřením se spolu s ní do Říše divů dostane i její kamarád a tajná láska Zach. Společně musí čelit Říši divů, která vůbec není tak nevinná, jak se domnívali. Allyse ale nepomáhá jen Zach, nýbrž i Morfeus, podsvětník, který ji v dětství navštěvoval ve snech a je to právě on, kdo jí pomohl dostat se do jeho říše. Otázkou je, jestli jsou jeho úmysly skutečně takové, jak tvrdí.

„Většinou svůj blud ignoruju. Navíc jsou ty rozhovory většinou jen snůškou nahodilých nesmyslů ve víru chraplavého bzučení, jako když špatně vyladíte rádio. Už to beru jen jako zvukovou kulisu, ale občas se někdo ozve hlasitěji než ostatní a řekne něco trefného, osobního nebo důležitého a já ztratím půdu pod nohama. Takže pokud chci spát nebo se zabývat psychicky náročnou činností, bez iPodu se neobejdu.“

Dost možná se vám po pár stranách začne zdát, že je to strašně divně napsané a nebude vám to úplně sedět. Taky je tu velká pravděpodobnost, že se budete místy hrozně ztrácet a nechápat, co se vlastně děje. Tedy alespoň já to tak měla. Divnost stylu psaní buď časem odezněla anebo já si na ni jen přivykla a už mi to tak ani nepřišlo, bohužel ztrácela jsem se pořád. Některé pasáže jsem mohla číst třikrát, ale stejnak jsem pořádně nepochopila, co se vlastně děje. Bylo to poněkud zmatečné. Stejně tak jsem měla hroznej problém představit si třeba jen oblečení, které Allysa popisovala. Ovšem až na tohle se to čte dobře a ačkoliv se na první pohled kniha může zdát celkem tlustá, utíká strašně rychle a než se nadějete, jste na konci. Navíc mi přijde, že autorčin styl se postupem knihy vyvíjel a tak třeba v pokračování ubude i na té zmatečnosti, upřímně v to doufám.

Děj byl místy předvídatelný a místy zase ne, rozhodně mi ale nedělá problém označit ho za nápaditý. Technicky vzato se pořád něco dělo, takže jste se nenudili. Mile mě potěšil i fakt, že onen milostný trojúhelník, o kterém jsem v souvislosti s knihou tolik slyšela, byl zpracován trochu jinak, než je zvykem a vůbec mě nerozčiloval, což je co říct. Trochu mě trápí, že autorka to ukončila tak uzavřeně a přitom následují ještě dva další díly – mám strach, aby to nebylo jen zbytečné a nepovedené natahování série, ale tak uvidíme. Navíc uzavřeným koncem čtenáře úplně obírá o tu nervozitu a nedočkavost na pokračování.

„Říše divů a pořádek? Tato dvě slova by nikdy neměla stát v jedné větě.“

Řekla bych, že postavám chyběl jakýsi charakter a podstata, kvůli kterým byste si je dokázali zamilovat. Ačkoliv žádná z postav nebyla nesympatická, k žádné z nich jsem si nějak nemohla vytvořit vztah. Jedinou výjimkou je tedy Morfeus, který mě už od začátku tak nějak přitahoval, možná právě tím, že působil jako trochu komplikovanější osobnost, ale i u něj jsem neustále byla na vážkách, jestli ho teda mám ráda anebo ne. Až na konci jsem na to přišla – je vážně neuvěřitelně boží, sakra! Hrozně jsem se těšila na kočku Šklíbu a kloboučníka, ale ti se tam bohužel jen tak mihli, no, třeba v dalším díle budou mít víc prostoru.

Shrnula bych to tak, že Šepotání má skvělý a originální nápad a ačkoliv si myslím, že by se tohle téma dalo zpracovat ještě o něco málo lépe, i tohle je povedené. Dle mého spadá do kategorie lehce nadprůměrného čtení, které na nějakou chvíli zabaví a pokud máte tenhle typ knih rádi, rozhodně vám ho mohu doporučit. Sama jsem zvědavá, jak se povede pokračování, a doufám, že mě autorka překvapí a bude dobré, alespoň jako tenhle díl. Kniha ode mě získává tři a půl hvězdičky.
http://nd06.jxs.cz/105/257/0c579c04c9_93869651_o2.png
http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s640/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png 
 Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji eshopu KvalitniKnihy.cz, knihu u nich můžete zakoupit zde.
https://cdn.myshoptet.com/usr/www.kvalitniknihy.cz/user/logos/black_logo_print_velke%285%29.png

11 komentářů u "[Recenze] A. G. Howard: Šepotání | Šepotání #1"
  1. Tahle knížka vypadá moc pěkně, ale obávám se, že nejspíš není tak docela pro mě. Nápad se mi líbí, ale nejsem si jistá, jestli jen nápad stačí k tomu, abych si knihu oblíbila. Moc se mi ale líbí Tvá recenze - mám z ní pocit, že vím, co mohu od knihy čekat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jů, to jsem ráda! ^^
      Já bych řekla, že námět k oblibě zdaleka nestačí, ale třeba by tě to nakonec překvapilo. Přeci jen, za zkoušku nic moc nedáš, ne? :D

      Vymazat
  2. Šepotání bych si hrozně ráda přečetla a doufám, že se mi bude líbit. :)
    Blog:Reading With Lucy

    OdpovědětVymazat
  3. Chcela by som si prečítať, znie super :)

    OdpovědětVymazat
  4. Přesně! Taky mi ta kniha přišla hrozně zmatená, některé věci jsem si vůbec nedokázala představit a o postavách ani nemluvě... Morfeus je samozřejmě výjimkou, na toho jsem se už od začátku těšila. Přemýšlím, že si knihu budu muset přečíst ještě jednou... každopádně jsem ráda, že nejsem jediná, kdo to tak cítí. :)

    - mikulovatereza.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nevim, ale přijde mi, že tomuhle od tý zmatečnosti a neschopnosti si některý věci představit nepomůže ani druhý přečtení, hah. No, ale kdyžtak, pokavaď si vzpomeneš, mi řekni, jak to dopadlo :D

      Vymazat
  5. K Šepotání se chci taky dostat, zatím jsem neměl náladu, ale třeba jednou... Když jsem si nedávno vybíral co budu číst, vzal jsem si právě i Šepotání, který si mě ale u čtení neudrželo, musel jsem najít jinou knihu, každopádně z toho co jsem přečetl mě to přišlo chaotické a popletené. No, uvidím, no.

    Skvělá recenze. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to trochu chaotický a popletený doopravdy je, ale myslim, že když u toho zvládneš vydržet, dost možná na to trochu přivykneš a bude to lepší. (Ale první si přečti Tím všechno začíná, jasný?! :D)

      Vymazat
  6. Ach bože můůj tvoje recenze jsou prostě boží <3 Čtou se jedním dechem :) Šepotání si chci přečíst ale bojím se abych si nezošklivila Říši divů a Alenku normální obecně :P Uvidím :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ježiši, děkuju! ♥ :'3
      Jo, já se taky trochu bála, aby mi to nepokazilo tu klasiku, ale můžu říct, že celkem zbytečně. Ono to taky neni zas tak temný, jak se to tváří, nebo to minimálně nebylo tolik vykreslený :D

      Vymazat
  7. Knihu teď čtu a ikdyž mě bavila první kapitola a až říše divů, myslím, že Divotání jakožto druhý díl už asi bude lepší, ne?:) Já jsem se hrozně řehtala a smála kapitole třináct, když Alyssa spadla na ten stůl!:D
    můj blog: www.myfairfavourite.blog.cz

    OdpovědětVymazat