5. 11. 2018

[Recenze] Adam Silvera: Oba na konci zemřou


Název: Oba na konci zemřou
Autor: Adam Silvera
Překlad: Světlana Ondroušková
Počet stran: 352
Nakladatelství: CooBoo [září 2017]

Oficiální anotace: Život neexistuje bez smrti a láska bez ztráty.

Když Mateovi zazvoní 5. září těsně po půlnoci telefon a dozví se, že tento den bude jeho poslední, najednou neví, co dělat. Tichý a stydlivý Mateo je zničený z představy, že by měl opustit svého nemocného otce nebo nejlepší kamarádku. Ale ví, že má poslední šanci vyrazit do světa a něco zažít.

Rufusovi zazvoní telefon se stejnou zprávou, právě když se pere s novým klukem své expřítelkyně. Rufus už ztratil celou svou rodinu, a tak ví, jak to s telefonáty chodí. Ale ani tak to není snazší. Se smrtí na krku a policií v patách musí Rufus utíkat.

Kluci se neznají, ale rozsudek smrti je svede dohromady. A tak se společně vydávají na své poslední dobrodružství…

Mateo a Rufus toho mají společného málo, podstatné jsou ale hlavně tyhle dvě věci – oba jsou mladí a oba dnes zemřou. Ještě se neznají, ale nadcházející smrt je svede dohromady a pomůže jim tak zažít jejich poslední dobrodružství.

Oba na konci zemřou je kniha, jejíž název nemůže jednoho nechat v klidu. Opravdu zemřou? Nedělá si z nás autor jen legraci? A proč by nám to vlastně říkal hned na začátku?

„Něco málo před dvanácti hodinami jsem zvedl telefon a řekli mi, že dnes zemřu, a já si myslel, že jsem se s tím smířil, nikdy v životě jsem ale nebyl víc vystrašenej z toho, co přijde.“

V alternativní realitě, kde se příběh odehrává, funguje služba zvaná Hodina smrti, která umí předpovědět, kdy lidé zemřou. Pokud v ranních hodinách neobdržíte telefonát s oznámením, že jde o váš soudný den, můžete být v klidu – dnes nezemřete. Všichni ale takové štěstí mít nemohou.

Adam Silvera si ve své knize pohrává s myšlenkou, jak by vypadal lidský život, kdyby člověk předem věděl, že dnes zemře a zda je to výhoda či nikoliv. I hlavní hrdinové několikrát přemýšlí o časech, kdy Hodina smrti ještě nefungovala. Právě tohle je jeden z aspektů, které knize dávají hlubší rozměr – donutí vás totiž přemýšlet. Jak byste se vy zachovali, kdybyste věděli, že nastal váš soudný den? Je lepší vědět nebo nevědět?

Mateo Torrez je tichý kluk se zlatým srdcem, který ještě nenašel odvahu začít žít naplno. Když zjistí, že nemá tolik času, kolik si představoval, je zoufalý a rozhodne se, že je načase stihnout za tu dobu, co mu zbývá, zažít nějaké pořádné dobrodružství. Má ale strach, protože ví, že smrt na něj může číhat kdykoliv a kdekoliv. Nejraději by nevycházel z bytu, ale potřebuje naposledy navštívit svého tátu a nejlepší kamarádku a nechce svůj den promarnit. A tak se obrátí na aplikaci Poslední přítel ve snaze najít někoho, kdo by mu dodal odvahy.

Oproti tomu Rufus Emeterio je trochu jak z divokých vajec. Hodina smrti se mu ozve zrovna ve chvíli, kdy je uprostřed bitky s novým přítelem své bývalky. Ne, že by byly bitky v jeho životě na denním pořádku, ale tenhle kluk si o to prostě koledoval. Rufus už ztratil rodiče i sestru, a tak ví, jak tyhle telefonáty probíhají, přesto to zprávě na tíze nijak neubere. Chce strávit zbytek dne se svými nejbližšími z pěstounského domova, kde od smrti rodiny žije. Jeho pohřeb ale přeruší příjezd policie, kterou na něho zavolal právě ten kluk, jemuž toho dne uštědřil pěkných pár ran, a Rufusovi nezbývá než utéct. Rozhodně svůj soudný nemíní trávit za mřížemi. Je deprimovaný, protože nemůže být se svými nejlepšími přáteli a nechce den strávit sám. Když potká reklamu na aplikaci Poslední přítel, rozhodne se, že nemá co ztratit.

„Tak tady nás máte, dva kluci, co sedí na hřbitově, zatímco začíná jemně poprchávat, a vyměňujeme si historky v mém napůl vykopaném hrobě, jako bychom dnes večer neměli umřít.“

Upřímně nevím, co vám mám povídat, Adam Silvera prostě umí. Píše čtivě a dokáže člověka vtáhnout do děje. Oba hlavní protagonisté jsou fakt skvěle zpracování. Jsou jako skuteční kluci plní snů, které už se nenaplní, nadějí, smutku, vzteku a hromady dalších rozporuplných emocí, které v člověku vyvolá fakt, že je mladý a umírá. Mateo a Rufus se skvěle doplňují a je ohromné jejich dobrodružství sledovat. Autorovi se povedlo dle mého soudu naprosto bravurně vystihnout mysl mladých lidí, kteří ví, že právě prožívají svůj poslední den.

V knihách se střídá několik úhlů pohledu. Stěžejní jsou samozřejmě pohledy Rufuse a Matea, ty jsou ale občas proložené několika dalšími lidmi. Některé postavy se objeví jednou, den jiných sledujeme o něco podrobněji. Bylo fascinující, jak se osudy postav proplétaly.

Problém je v tom, že si postavy, Rufuse s Mateem především, naprosto zamilujete a nebudete chtít, aby jejich příběh skončil. Budete si přát, aby měli víc času a budete doufat, že je autor nenechá zemřít, že se právě oni dva stanou výjimkami, které potvrzují pravidlo.

Epilogy knihy mnohdy kazí, ale tady bych jeden fakt ocenila. Nemohla jsem se totiž zbavit pocitu, že mi autor na konci něco upřel. Zůstalo tam tolik nedořečeného! A já bych to všechno chtěla hrozně moc vědět, chtěla bych znát pokračování holky s duhovými vlasy, která věřila, že ten hovor od Hodiny smrti byl jen pouhý žert, chtěla bych vědět, co bude s Mateovým tátou, jeho nejlepší kamarádkou a jestli se její dcera nakonec opravdu stane prezidentkou zeměkoule. Je tady toho tolik, co bych chtěla vědět a co se už nedovím.

Oba na konci zemřou je kniha, kterou si prostě musíte přečíst. Je krásná, rozkošná a citlivá a neumím si představit člověka, kterému by se ani trošičku nelíbila, je tam toho totiž tolik, co stojí za to.

http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s640/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství CooBoo.

Žádné komentáře:

Okomentovat