Social Media

[Recenze] Roshani Chokshi: Aru Šah a konec času | Aru Šah #1


Název: Aru Šah a konec času
Série: Aru Šah
Díl: 1
Autor: Roshani Chokshi
Překlad: Dana Chodilová
Počet stran: 392
Nakladatelství: Fragment [srpen 2019]

Oficiální anotace: Aru má ve zvyku trochu si vymýšlet. No – vlastně svým spolužákům lže, jako když tiskne: o svých výletech po světě nebo o luxusním bydlení. Ve skutečnosti žije v malém bytě přilepeném k muzeu indického umění a kultury, kde je její máma kurátorkou. Aru zná všechny exponáty jako své boty, až na záhadnou „prokletou“ lampu, kterou má přísně zakázáno rozsvěcet. Jenže když má příležitost se před spolužáky blýsknout, samozřejmě neodolá...

Aru Šah rozsvítila starobylou prokletou lampu, jen aby se vytáhla před spolužáky. Věděla, že to dělat nemá, ale přece by stejně nikdo nevěřil, že by se něco mohlo doopravdy stát. Jenže se stalo a Aru vypustila démona z mýtů, který může stát za zničením světa. A tak se Aru dozvídá, že všechny ty mýty, které jí máma vyprávěla, nejsou jen mýty, ale skutečnost. A ona v nich hraje významnou roli – její duše je totiž reinkarnací jednoho z Pánduovců, známých hrdinů.

Společně s ní se probouzí ještě jeden Pánduovec, dívka jménem Mimi. Společně jsou jediné, kdo může zachránit lidský svět před záhubou. Můžou ale obstát dvě dvanáctileté holčičky proti prastarému zlu?

Aru Šah a konec času je kniha založená na indické, respektive hinduistické mytologii, což je pravděpodobně pro většinu z nás něco nového, v čem se úplně (nebo spíš vůbec) neorientujeme. Už jen díky tomu námětu kniha ve svém žánru určitě vyčnívá.

Spojení s hinduistickou mytologií bylo zajímavé a osvěžující a taky důvod, proč jsem po knize vůbec sáhla. Roshani Chokshi se snaží celou věc podávat stručně a jednoduše, ale zase tak, aby obsahovala vše podstatné. Nicméně hinduistická mytologie je hodně rozsáhlá, takže i tak se v knize objevuje spoustu nových pojmů a jmen a zapamatovat si je, a hlavně orientovat se v nich může být docela fuška – obzvlášť pro mladší čtenáře, na které kniha cílí. Autorka naštěstí myslela i na to, a proto je na konci knihy stručný slovníček toho nejdůležitějšího.

Zároveň musím vypíchnout prostředí, ve kterém se kniha odehrávala. To bylo vážně moc dobré. Hrdinky postupně navštíví několik různých kouzelných míst, z nich každé je zvláštní a neokoukané. Zajímavý byl i způsob, jakým zde plynul čas – nevybavuji si teď asi žádnou jinou knihu, kde by něco podobného bylo. Moc se mi líbila i práce s reinkarnací, která je pro hinduistickou filosofii typická. Příběh díky tomu působí o něco lépe, než kdyby byly hrdinky vyvolené prostě jen tak.

Samotný příběh měl na můj vkus poměrně pomalý rozjezd a nějakou chvíli trvalo, než mě to začalo bavit. Příběh nepatří k těm nejrychlejším a nejnadupanějším, ale obsahuje tak akorát akce, aby se čtenář nenudil. Děvčata neustále tlačí čas, který ubývá rychleji, než by se jim zamlouvalo, a to dodává celému vyznění na naléhavosti. Z mého pohledu by kniha mohla trochu rychleji odsýpat, ale věřím, že pro cílové čtenáře je to takhle dostatečné.

Trochu mě mrzelo, že pozorným čtenářům autorka dala velmi brzy indicii k tomu, aby mohli odhalit velký zvrat, který sám přišel až chvíli před koncem. Byla to škoda, protože to, co mě mělo překvapit, jsem věděla už zhruba od sto čtyřicáté strany a nebylo to proto, že bych byla tak chytrá, ale protože autorka tam záměrně schovala nápovědy, podle kterých se to dalo lehce uhodnout. Tyhle indicie jsou fajn, ale tady na ně dle mého názoru došlo až příliš brzy.

Konec sám o sobě mi přišel trochu přetažený. V jednu chvíli jsem už myslela, že kniha končí, ale pak jsem zjistila, že přeci jen následuje dalších pár kapitol. Nakonec jsem pochopila, proč tam byly, ale během čtení jsem měla pocit, že jsou tak trochu navíc, protože v tomhle díle bylo řečeno vše, co mělo a zbytek by byl lepší spíš až do další knihy.

Postavy byly opravdu různorodé. Moc mě bavila Mini, která byla tak trochu hypochondr a neustále strašila hrozící smrtí. Byla svá, neokoukaná a roztomilá. Oproti tomu Aru byla přidrzlá a měla vážně hodně bujnou fantazii – a tendenci ke lhaní a vymýšlení si. Občas byla otravná a člověk nad jejím chováním prostě musel otáčet oči v sloup, ale to tak nějak patřilo k jejímu charakteru. Nedokonalost hlavních hrdinek je něco, co opravdu cením, stejně jako fakt, že se chovají na svůj věk. Jasně, je jim dvanáct a jsou postavené proti démonovi, když si knihu ale přečtete, zjistíte že způsob, jakým problémy řeší, je naprosto adekvátní k tomu, kdo jsou a co umí (nebo možná spíš neumí).

Aru Šah a konec času je napsána lehce a s vtipem, ale po dějové stránce je trochu pomalejší. Osobně jsem od knihy měla velká očekávání a ta se bohužel úplně nenaplnila, přesto je kniha čtivá a příjemná. Věřím, že cíloví čtenáři z ní budou nadšení, stejně jako mnoho starších. Za sebe knihu hodnotím třemi a půl hvězdičkami. Je to dobré, ale prostor pro zlepšení, které snad v dalších dílech nastane, tu bezesporu je.

http://4.bp.blogspot.com/-c4RhF4pj5ow/U7W-PBgHAdI/AAAAAAAAAl0/I2dxj01hFDo/s640/Odd%25C4%259Blova%25C4%258D.png
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Albatros Media.
2 komentáře u "[Recenze] Roshani Chokshi: Aru Šah a konec času | Aru Šah #1"
  1. Na knížku už jsem koukala v edičním plánu, a protože mám ráda Riordana, říkala jsem si, že ji možná vyzkouším. Hinduistická mytologie zní jako super téma pro román. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Nejvíc mě láká hinduistická mytologie a téma reinkarnace. Hlavně ta mytologie bude pro mě něco úplně nového, takže si myslím, že velmi ocením přehled jmen na konci :D

    OdpovědětVymazat